V polovině září tady počasí nebylo bůhvíco a tak větší část cesty probíhala za deště. Jakmile jsme zvládli D1 a pražskou Jižní spojku, čekala nás už "jen" krásná rovná a nekonfliktní E50 až do Paříže. Dálnice vede opravdu z Prahy až do Paříže, u nás jako D5, v Německu jako čerstvě kompletní A6 a ve Francii A4. Odchýlit se dá pouze v blízkosti Mannheimu a kousek za Fr./De hranicí je dálniční odbočka. Zhruba v těch místech začaly mizet mraky a bylo jasné, že v Paříži nás čeká babí léto. Bohužel na francouzských dálnicích se platí mýtné, které odhadem sečteno dělá v jednom směru 26 euro. Díky tomu je tam dálnice poloprázdná, místy má luxusní povrch na úrovni závodního okruhu a vždy po pár kilometrech nabízí odpočivadla s nápaditýma lavičkama a WC. Ve Francii je vůbec všechno nějak příjemnější a blíž k lidem, lidi se tady většinou chovají přátelsky. Pařížané dávají hodně energie do toho, aby se dobře cítili sami i jejich okolí, do kterého počítají i cizí lidi se kterýma se náhodou někde potkají. Dávají si záležet na vlastní vizáži, nešetří širokými úsměvy.
Mají priority trochu jinde než třeba Němci. Pokud jde o smlouvání při nákupech, nechají se bez velkého odporu a tragických pocitů zlomit na mnohem nižší cenu. Myslím, že je jim celkem fuk, jestli si místo luxusního auta koupí jen standart. Tohle tady opravdu není priorita i když třeba ve čtvrti Saint Germain de Pres může člověk ma chvíli podlehnout pocitu méněcennosti. Tu si ale bohatě vykompenzuje návstěvou Montmartru, kde sídlí spíš nižší vrstvy a obchody na úrovni našich Asia mix shop. I tihle lidé se usmívají a netrpí žádnou zahořklostí.
Kromě toho je část Montmartre, hlavně boulevard de Clichy a okolí centrem erotických kabaretů, sexshopů a muzea erotiky. Náš hotel se nacházel na opačné straně centrální části Paříže v Montparnasse, Rue d'Alesia.
Na téhle ulici prozměnu sídlí značkové obchody typu "Stock" neboli starší modely obuvi a oblečení za velkoobchodní ceny. I tyhle ceny jsou ale pro našince paleta. Drahé je i jídlo, naštěstí kousek od hotelu v ulici je sámoška s obrovským výberem salátů, zeleniny a nepasterovaných džusů. Tuhle prodejnu mi seslalo samo nebe, protože v ceně pokoje sice byla snídaně, ta ale sestávala z baget, croisanů, másla, sýru a automatu na kafe. Enzymy nikde.
První den jsme stihli pěšky obejít hřbitov v Montparnasse (pozor, Morrison leží jinde:-), Eiffelovku, Champs Elysees a Louvre. Louvre jsme už jen narychlo proběhli a určitě by si zasloužil sám celodenní návštěvu.
Druhý den jsme zvolnili tempo, zajeli linkou metra M4 z Alesie na Montmartre a dali tomu volný průběh. Lístek na metro tady stojí 1.6 euro, je přestupní a platí hodinu a půl. Poslední den jsme navštívili Disneyland, situovaný 32km východně od Paříže. Původní plán jet do Disneyho parku autem jsme zavrhli s ohledem na komplikovaný průjezd dopravní džunglí. Zvolili jsme tedy RER, příměstský vlak. V centru města jsme na stanici Les Halles přestoupili z metra na RER trasy A, směr Chessey. Koupili jsme si zvýhodněné vstupenky pro oba parky .Vedle Disneylandu je ještě Walt Disney studio's park.
Tam nás ale v šest večer už nepustili. U některých atrakcí je víc než hodinová fronta, ale třeba Space Mountain za to stojí.
Teď se krátce vrátím k silničnímu provozu. Rád jsem si vychutnal kvalitní dálnice, ale autem do Paříže už nikdy nejedu a už vůbec ne novým autem. Za prvé je to o ústa nebo spíš o plechy. Ke vší neprůjezdnosti dostáváte jako bonus mraky kličkujících skůtrů a motorek, takže se skoro nedá přejet z pruhu do pruhu. Neumím si představit, že bych v centrální části Paříže hledal parkování blind. Před odjezdem jsem využil službu http://www.parkingsdeparis.com/ . Dá se samozřejmě parkovat různě a co jsem viděl, obvykle policistky dávaly jen za sklo lístek. V úplném centru byly ale vidět i botičky. V ulicích jsou často na křižovatkách i dopravní policistky. Dokážou krásně spojit eleganci a nesmlouvavé udržování pořádku. Tohle je další charakteristická věc u Francouzů, která nám bohužel chybí. Viděl jsem to i u mladých slečen, které v zábavním parku hlídaly turnikety. Stačilo, když někdo přelezl zábradlí u atrakce nebo vešel dovnitř východem. Hned byly u něj a vykázaly ho gestem, které nesneslo odpor :)
Drtivá většina lidí dodržuje určitá pravidla, díky kterým společnost funguje. Věci jsou dané a nikdo o nich nediskutuje. Legrace je legrace a vážná věc je vážná věc. Taky se tady míň lže.
Druhý důvod, proč nejet autem je ten, že bezvadně funguje doprava z letišť a navazuje na tu městskou. Zkrátka auto je vám tady na nic, koule na noze.
Zajímavých míst je spousta, škoda že nebyl čas. Všude jsou mraky památek a nádherných ženských :) Stačí vejít někam do obchodu a už se na vás smějí, pouštějí jiskřičky a užívají si to. Vůbec se za tohle nestydí. Ono ani není za co. Za celou dobu jsem neviděl neupravenou nebo tlustou Francouzku. A jestli jo, tak to byla zahraniční turistka:)
Mají priority trochu jinde než třeba Němci. Pokud jde o smlouvání při nákupech, nechají se bez velkého odporu a tragických pocitů zlomit na mnohem nižší cenu. Myslím, že je jim celkem fuk, jestli si místo luxusního auta koupí jen standart. Tohle tady opravdu není priorita i když třeba ve čtvrti Saint Germain de Pres může člověk ma chvíli podlehnout pocitu méněcennosti. Tu si ale bohatě vykompenzuje návstěvou Montmartru, kde sídlí spíš nižší vrstvy a obchody na úrovni našich Asia mix shop. I tihle lidé se usmívají a netrpí žádnou zahořklostí.Kromě toho je část Montmartre, hlavně boulevard de Clichy a okolí centrem erotických kabaretů, sexshopů a muzea erotiky. Náš hotel se nacházel na opačné straně centrální části Paříže v Montparnasse, Rue d'Alesia.
Na téhle ulici prozměnu sídlí značkové obchody typu "Stock" neboli starší modely obuvi a oblečení za velkoobchodní ceny. I tyhle ceny jsou ale pro našince paleta. Drahé je i jídlo, naštěstí kousek od hotelu v ulici je sámoška s obrovským výberem salátů, zeleniny a nepasterovaných džusů. Tuhle prodejnu mi seslalo samo nebe, protože v ceně pokoje sice byla snídaně, ta ale sestávala z baget, croisanů, másla, sýru a automatu na kafe. Enzymy nikde.První den jsme stihli pěšky obejít hřbitov v Montparnasse (pozor, Morrison leží jinde:-), Eiffelovku, Champs Elysees a Louvre. Louvre jsme už jen narychlo proběhli a určitě by si zasloužil sám celodenní návštěvu.
Druhý den jsme zvolnili tempo, zajeli linkou metra M4 z Alesie na Montmartre a dali tomu volný průběh. Lístek na metro tady stojí 1.6 euro, je přestupní a platí hodinu a půl. Poslední den jsme navštívili Disneyland, situovaný 32km východně od Paříže. Původní plán jet do Disneyho parku autem jsme zavrhli s ohledem na komplikovaný průjezd dopravní džunglí. Zvolili jsme tedy RER, příměstský vlak. V centru města jsme na stanici Les Halles přestoupili z metra na RER trasy A, směr Chessey. Koupili jsme si zvýhodněné vstupenky pro oba parky .Vedle Disneylandu je ještě Walt Disney studio's park.
Tam nás ale v šest večer už nepustili. U některých atrakcí je víc než hodinová fronta, ale třeba Space Mountain za to stojí.Teď se krátce vrátím k silničnímu provozu. Rád jsem si vychutnal kvalitní dálnice, ale autem do Paříže už nikdy nejedu a už vůbec ne novým autem. Za prvé je to o ústa nebo spíš o plechy. Ke vší neprůjezdnosti dostáváte jako bonus mraky kličkujících skůtrů a motorek, takže se skoro nedá přejet z pruhu do pruhu. Neumím si představit, že bych v centrální části Paříže hledal parkování blind. Před odjezdem jsem využil službu http://www.parkingsdeparis.com/ . Dá se samozřejmě parkovat různě a co jsem viděl, obvykle policistky dávaly jen za sklo lístek. V úplném centru byly ale vidět i botičky. V ulicích jsou často na křižovatkách i dopravní policistky. Dokážou krásně spojit eleganci a nesmlouvavé udržování pořádku. Tohle je další charakteristická věc u Francouzů, která nám bohužel chybí. Viděl jsem to i u mladých slečen, které v zábavním parku hlídaly turnikety. Stačilo, když někdo přelezl zábradlí u atrakce nebo vešel dovnitř východem. Hned byly u něj a vykázaly ho gestem, které nesneslo odpor :)
Drtivá většina lidí dodržuje určitá pravidla, díky kterým společnost funguje. Věci jsou dané a nikdo o nich nediskutuje. Legrace je legrace a vážná věc je vážná věc. Taky se tady míň lže.Druhý důvod, proč nejet autem je ten, že bezvadně funguje doprava z letišť a navazuje na tu městskou. Zkrátka auto je vám tady na nic, koule na noze.
Zajímavých míst je spousta, škoda že nebyl čas. Všude jsou mraky památek a nádherných ženských :) Stačí vejít někam do obchodu a už se na vás smějí, pouštějí jiskřičky a užívají si to. Vůbec se za tohle nestydí. Ono ani není za co. Za celou dobu jsem neviděl neupravenou nebo tlustou Francouzku. A jestli jo, tak to byla zahraniční turistka:)
Více fotek na http://www.syntheticaura.com/paris/index.html
