Dodatečně pár archivních fotek z Paříže

Před časem krachnul placený hosting, kde byly mé webovky. Vše zmizelo v nenávratnu včetně fotek ke starším příspěvkům v tomhle blogu. Dodatečně teda přidávám linky na Flickr, kde je mj. pár fotek z Paříže.

http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614963020359/
http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614964020277/
http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157615035277522/
http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614965050603/
http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157615036137466/

Fotky studia po upgrade

Druhý Distressor dorazil ze států a tak bylo nutno jej kvůli přepnutí voltáže otevřít. Pohled dovnitř je trochu skromnější, než jsem čekal:

Další mixážní testy se zabývaly sidechainingem, duckingem. Nejlíp fungoval sidechain při ratiu 2:1 a 3:1. Díky velkému rozsahu attacku lze vytvořit nejrůznější dynamické polohy v softwaru sotva představitelné. Rovněž release hraje obrovskou a vždy slyšitelnou roli. Zvláštní zjištění je, že při vypnutém British modu nefunguje sidechain vůbec. Řídící signál z line in vstupu jakoby nebyl. Je to další z důvodů, proč koupit verzi s British mode.

EL8-X Distressor

Konečně mě nespokojenost se zvukem dokopala ke koupi analogového outboardu. Distressor je jednokanálový analogový digitálně řízený kompresor a saturátor. Je ručně vyroben z vybraných kvalitních součástek. Investice se vyplatila, jde o všestranný procesor s tím, že ať se použije na cokoli, zní nekompromisně a profi.

Začnu možností saturace. Ta nabízí výběr mezi simulací lampového zkreslení a pásu,dále jejich kombinace s lehkým HP filtrem. V zhledem k tomu, že poslední dobou dost experimentuju s lampama, můžu říct, že zní velice dobře. Tahle saturace dodá "warmth" a zvláště u digitálních zdrojů je pouhá přítomnost lampy silně žádoucí, nicméně ohřeje ve zvukovém spektru jakoby jen něco. To pravé ořechové - prohřátí celého spektra - přináší druhá možnost, simulace pásu, přidání třetích harmonických. Tohle se mi líbí hodně.

Malá odbočka: Pokud bych šel vyloženě po saturaci, nabízí Empirical Labs levnější dvoukanál Fatso. Ten má ale kromě stejné super saturace jen čtyři možnosti komprese s pevně danými časy a to ještě údajně nepoužitelnými. Dalším kompromisním řešením je vylepšený UBK Fatso, který je o $300 dražší a má 7 použitelných kompresorových presetů. To už jsme bohužel skoro na ceně páru Distressorů.

Zpátky k Distressoru. Čtyři velké potenciometry znamenají klasiku: Input gain, Attack, Release, Output gain.
Výborná věc je přepínání ratia jedim tlačítkem. na výběr je osm poloh. 1:1, 2:1, 3:1, 4:1, 6:1, 10:1, 20:1 a Nuke. Každé z nastavení má vlastní koleno tvarované podle vintage klasik. Nejde jen o kompresní poměr, ale každá z možností má rovněž pevně nastavený threshold. První dva presety mají měkké koleno a řekl bych že 2:1 je použitelný téměř na vše a nemůže dojít k chybě. Pak se mi hodně líbí 6:1. Ze všech možností ratia, včetně těch nejnižších lze při extrémním nastavení a v kombinaci se saturací, input gainem a release vytvořit ostrý distortion, který je však skoro vždy příjemný a při vší drsnosti pěkně zakulacený. Zvláštní postavení má možnost 10:1, která má vlastní oddělený obvod a simuluje staré opto kompresory jako LA-2A. Nuke je brickwall limiter. K téhle sekci ještě vlastně patří poslední upgrade Distressoru - British mode. Má samostatný přepínač a simuluje efekt z UREI 1176, kdy jsou stlačena všehna ratio tlačítka. British mode bezvadně zafungoval při pokusech s kickem. Bez újmy prolezou i nabasované kicky a dají se hodně nadupat, zhlasnit.
Chybí sidechain vstup. Místo něj se dá použít vstup pro druhý párový Distressor, pokud není připojen. Dva distressory zapojené do páru mohou být propojeny těmito extra vstupy a výstupy a při sepnutém spínači "link" se jejich řídící signály sčítají. Je tady ovšem další výborná věc - do obvodu detektoru je možno tlačítkem zařadit buď hipass nebo bandpass filtr v pásmu 6kHz. Ze spouštěcí aktivity kompresoru mohou být tudíž vyřazena místa s problémováma hláskama, nedochází k problému s basama, dýchání, pumpování apod. Vše je vyladěno tak, aby to opravdu fungovalo. Některá extrémnější nastavení se nesnášejí se saturací, ale jak attack, tak release mají tak dokonale vymyšlený rozsah, že skoro vždy existuje možnost, jak jejich kombinací eliminovat přebuzení. Stále je co objevovat, třeba hezkou simulaci basového komba nebo "reverse efekt" - ratio se nastaví na Nuke limiter a kombinací input gainu a release se to v určitém místě přesně takhle rozpohybuje. V podstatě se takhle i bez sidechainu vytvoří zhruba efekt z tracku "So much love to give"(DJ Falcon). Možností je daleko více, ještě to tady doplním časem po zkušenostech a třeba i druhým kouskem do páru (zatím se šetří do prasátka).
Bezvadné je, že všechny ty velké vintage kompresory se vejdou do 1U rackového boxu a ani to moc netopí. Dokonce ani nemá větrací otvory.
......to be continued

Moogerfooger MF 101

Důvodem, proč si lidi kupují tenhle ne zrovna levný stomp box, je legendární 4-polový lowpass filtr. Je to jen a pouze jednokanálový lowpass, ovšem díky jeho specifickému a nenapodobitelnému zvuku se Bob Moog již 40 let slušně živí. Napadlo mě udělat pokus s růžovým šumem - čistý vs. procesovaný signál a možná by se na frekvenčím analyzeru ukázala nějaká nenápadná boule na basech/středobasech, která by odhalila ono tajemství. Tahle alchymie je samozřejmě složitější, nicméně faktem zůstává, že při správném nastavení se procesovaný zvuk stává mnohem tlustším, trhá podlahy, rozbíjí sklenice :)

.......................................................................................

Ovládací prvky:

Drive - zesiluje příchozí audio signál až do případného overdrive. Výsledek je kontrolovatelný podle LEDky - nesvítí/zelená/žlutá/červená.

MIX - crossfade mix wet a dry audia.

Cutoff - no comment. Rozsah 15Hz až 12kHz

Resonance - zhruba nad 8/10 nastavením začíná být trochu nebezbečná, může se nekontrolovaně dostat do samooscilace a ta je někdy opravdu ohlušující i pro sousedy, nemluvě o poškození reproduktorů.

Envelope amount - no comment

Smooth/Fast přepínač - umožňuje volbu ze dvou druhů obálky. Zjednodušeně: Bicí a krátké ostré zvuky = Fast, Kytary = smooth. Účinek obálky je viditelný na samostatné LED.

2-pole/4 pole switch - přepíná mezi expresivním filtrem a míň strmým 2polovým.

Bypass switch - šlapka jde velmi hladce sepnout i rukou.

Zadní panel nabízí spoustu vstupů. Všechno kromě Drive jde ovládat expression pedálem nebo jakýkoli CV zařízením. Jedním z CV výstupů je možno posílat nastavení EG do dalšího zařízení.

......................................

Klady: Perfektní moog analogově tlustý zvuk i při pouhém průchodu otevřeným filtrem. Výborně dopadla kombinace s MFB synth 2, který má trochu nevýrazný filtr, ovšem jinak nabízí tři oscilátory a spoustu modulace. Ve spojení s MF 101 se z něj stává tlustá bestie a dokonce interní filtr se dobře doplňuje s MF. Použít jen samotný MF jako jediný filtr je sice záruka tloušťky, ale taky trochu nuda.

Bezvadné masivní zpracování.

Slabiny:

Za ty peníze by se možná slušel ovladač vstupního audio signálu. Je ale možno ovládat externím pedálem. Nějaký on/off vypínač by se taky hodil.

Střední Florida - Orlando, Tampa, Daytona

Střední část Floridy vykazovala v půlce února teploty kolem 26 st.C.; zkrátka příjemné léto s výhodou nepřítomnosti hmyzu. Letiště v Orlandu je narozdíl od New Yorku velmi útulné, čisté a panuje zde ležérní atmosféra. Nepříjemné fronty, zmatek a nervozita se však brzy objevily i tady a to u nekonečně dlouhého pultu autopůjčoven. Obrovská úleva nastala až na poloprázdné silnici, kdy TomTom poprvé chytil signál.
http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614286528844/

První den zaplnilo ohledávání okolí hotelu a koupě lístků do Universal studios v turistickém centru na International drive v Orlandu. Je to hlavní ulice téhle rekreační části města - restaurace, obchody, fastfoody různých značek, úrovní a národností. V Americe je všechno větší než v Evropě a na International drive to platí dvojnásob. Holičství vypadá jako průměrný český McDonald. Na konci ulice je vodní park Wet and Wild. Vedle indického shopu s tričkama za dva dolary se přitočí chlápek jménem Nick. Dva metry, ruce jak stehna, bílá košile, oblek, bradka. Vypadá jako elitní ochranka elitního mafiána. Nabízí svezení obrovskou limuzínou. V Burger King posedávají chlapi v montérkách, všichni mluví španělsky. Slunce už docela nepříjemně kouše a jako nejlepší věc se jeví dohánění spánkového deficitu. http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614204299469/
Centrum samotného Orlanda není moc zajímavé. Je tady Sharespearovo divadlo, Muzeum moderního umění. Největší atrakcí je Orlando Science Center - moderní kolos s interaktivníma hrátkama. Nebyl ale čas ani chuť tohle zkoumat. http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614286194676/
Prime Outlets je obrovské centrum značkových obchodů kousek od International drive. Vše je v monumentálních barácích, člověk si připadá jako někde v Karnaku. Uvnitř se prodávají běžné věci. V uličkách jsou stánky s různýma cetkama, obrázkama, tričkama s humornými nápisy - třeba "I´m not a gynecologist but I´ll take a look" :-) http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614286572978/
V Orlandu je taky pár velkých shopů s kytarama. V Guitar Center na ulici South Orange Blossom Trail mají snad kompletní sortiment Taylor a Martin, o levnějších značkách nemluvě. Vše je možno vyzkoušet a jen samotné oddělení akustických kytar má dvě poslechovky. V keyboard oddělení je kompletní sortiment Yamahy, Korga a samplery Akai - vše zapojeno do aktivních odposlechů. Stačí přijít a hrát. Na rozdíl od česka se tady nabízí i kvantum výukové literatury ke všem nástrojům, recordingu, mixáži. http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614284337336/
V téže budově sídlí jedno z nejvýhodnějších stravovacích zařízení Cici's Pizza. Za 4.99 je možno se nacpat jakýmkoli množstvím deseti druhů výborné pizzy, dvou salátů, skvělého jablkového koláče a kakaového dezertu - vše je samoobslužné. Pizza je stále čerstvá, protože ji vyrábějí jak na běžícím pásu. Zaměstnanci se mají co ohánět, přesto jsou velmi vstřícní a přívětiví. Neomezená kola přijde na dalších 1.79. Cicis Pizza je řetězec jako všechno tady a ceny se mírně liší podle lokality. Tady člověk pochopí, proč půl národa vypadá jako zamilovaní profesoři. Obzvlášť korpulentní osoby jsou diskrétně označeny jako "certain body dimension" a v některých parcích a podnicích můžou využít extra sedadla.

Jeden ze dvou Universal parků, Universal Studios, je dopoledne celkem liduprázdný. Největší adrenalin je jednoznačně krátký roller coaster Mumie. Vchod do objektu lemují rekvizity z filmu. Bezvadný je Crustyland a nová Simpson Ride - trenažer s kinem, simuluje jízdu prostorem v němž různě cestují Simpsonovi. Homer si zase pořádně otluče palici a diváci s ním. Pak je požvýká Megy a bláznivá jízda pokračuje. Docela zajímavé je i interaktivní kino Shrek. Za shlédnutí určitě stojí různá show, kde jdou divákům docela na tělo, vybírají dobrovolníky a nešetří vtipnýma narážkama na Dicka Cheneyho a Britney Spears. Nejlepší je asi divadlo o krvi a hororech. V celém areálu se pohybují různé postavy - Shrek, Merylin Monroe atd. Kolem cest parkuje pár vntage aut a plameny na kapotě jsou tuším z filmu Cry Baby. Bohužel denní parking vlastního auta vyjde na přemrštěných 12 dolarů. http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614214817675/

Když už je člověk na Floridě, nabízí se myšlenka výletu do Miami. Je to odsud zhruba 380 km, což by se dalo zvládnout. Dálnice jsou ve slušném stavu, přesto je tady hodně hustý provoz a v okolí měst není neobvyklé jet krokem. Miami padá i vzhledem k parnému počasí a skutečnosti, že v širším okolí Orlanda je toho dost ke zkoumání.

Jeden přírodní park a Daytona Beach jsou akorát na jednodenní výlet. Daytona je jediná pláž, kde je částečně dovoleno jezdit po pláži autem. Je tady jemný bílý písek, obrovské molo se sedačkovou lanovkou a studený mořský vítr. Promenádu lemují luxusní hotely. Je to město motorkářů. Přesto jich tady k vidění moc není a z toho mála nejmladší měl odhadem padesát let. http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614262170770/
Aby motorkáří na pláži neplašili hosty z Hiltonu, vyhradilo jim město bulvár pár mil od pláže. Na oné adrese však čekalo jiné překvapení v podobě nejpokleslejší americké zábavy - NASCAR. Netuším jakým trikem dokážou američtí motorkáři vykouzlit třikrát větší rachot než ti čeští. Možná mají lepší mašiny, ale proti Nascaru jsou to dětské hračky. Nic víc noizy jsem dosud neslyšel. Spousta fousáčů tady prodává lístky a různě vypomáhá. http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614262293260/

Přemíra betonu, technických vymožeností a lidí, žijících v permanentním poklusu, člověka brzy donutí podívat se do přírody. Přírodní parky jsem viděl dohromady čtyři - Tomoka - na severním okraji Daytona Beach. Odsud dál směrem k Orlandu leží Blue Spring State Park a Ocala National Forest. Kousek od Tampy leží Hillsborough River State Park. První tři vypadají zhruba stejně - jezero, mokřad, řídký lužní lesík, ptáci, skupinky rybářů - vše na rovném nezajímavém terénu. Hillsborough a navazující Královská stezka je o něco zajímavější. Údajně je tam někde řeka i s peřejema. Opět nebyl dostatek času k důkladné prohlídce. I tohle stojí za vidění, ale dvoudenní výlet na Slovensko je v tomhle směru zajímavější. http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614295649644/
http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614205586413/
http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614204105771/

Na severním okraji Orlanda leží městečko Winter Park. Je to sídlo bohatých lidí. Hlavní bulvár okupují luxusní restaurace, obchody a klenotnictví. Souběžně se táhle park. Dokonce fotbalové hřiště vypadá okázale. Všude je pečlivě udržovaná zeleň. I tohle místo stojí za prohlídku. http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614215236517/

Opravdová a taky asi největší pohoda za celý pobyt byla v městečku Mount Dora, dalších pár mil na sever. Původní viktoriánské dřevěné domky lemují pár ulic kousek od velkého jezera. Vše je udržováno, ale bez velkých investic a okázalosti. Je možno si najmout kočár s koněm nebo využít vyhlídkové tramvajobusy. Do vody vybíhají dřevěná mola, obrostlá rákosím. http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614205299939/

Podobné domky jsou i v městečku Celebration na jižním okraji Orlanda. Tahle obec ovšem vyrostla před pár lety na zelené louce. Všechny domy od luxusních vil po menší bytovky byly současně dopředu vyprojektovány. Celé to zrealizoval Disney. Jsou tady tři menší jezera lemovaná chodníkem a propojená prkennými mosty. Z jedné strany stojí obytné domy, obchody a restaurace. Z druhé udržovaný parčík volně přecházející v divokou přírodu. Bezvadná procházka a balzám na nervy. http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614261781834/

Zbytek dne zabrala návštěva Kenedyho vesmírného centra 84km východně od Orlanda. Základní lístek je přes 40 dolarů. Po třetí odpoledne už ale hlavní atrakce jako např. výlet autobusem na mys Canaveral nefungovaly a vstup byl za něco přes dvacet. U vstupní kontroly jde všechno z kapes ven. Skládací nůž, elektrický obušek a pepřák neprošel. I tady je lehce adrenalinová atrakce v podobě rádoby simulátoru, trenažéru. Povinné odkládání bagáže do skřínek napovídalo, že půjde o pěkně divokou jízdu. Skutečností je ale neškodné až nudné posezení s lehkým škubáním sedaček. Docela zajímavé je 3D kino o objevování měsíce. Pak jedno menší kino, různé expozice a prohlídka raketoplánu Discovery. Venku stojí pár raket. http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614285316914/

Jedním z nejlepších tematických parků v Orlandu je SeaWorld. Kromě několika vyhlášených show s cvičenými delfíny a ostatními zvířaty se návštěvník zajímavou formou dozví něco o želvách, aligátorech, rejnocích nebo může sledovat tučňáky jak na pevnině, tak pod vodou. Jedním z hlavních lákadel je podvodní skleněný tunel v bazénu se žraloky. Bezvadná legrace je výlet helikoptérovým trenažerem na jižní pól - pohyblivá kabina s kinem, na výstupu je procházka pólem, nahlédnutí do kajut dávných polárníků a bazén s delfíny a mroži. Adrenalin je zde zastoupen hlavně dlouhou horskou dráhou Kraken. Jedno vozítko pojme 32 lidí. Kdo se rád řítí z výšky, může navštívit Atlantis - dvakrát loďkou sjezd do vody a dole je ještě nějaký chrlič vody přímo na lidi v loďce. Viděl jsem i prozíravého člověka v pláštěnce. http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614294224934/

http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614294731894/

Druhý z Universal parků - Islands od Adventure je podstatně zajímavější než Universal Studios. Jsou tady dvě velké horské dráhy - Hulk a the Dueling Dragons. Hulk je obdoba Krakena a Dragons jsou dvě propletené dráhy, kde jsou sedačky ukotveny sezhora. Bezvadný je Spiderman, který funguje podobně jako Simpson ride, ale vozík se navíc pohybuje dopředu kolejema. Následuje Doctor Doom - sedačky vystřeleny do výšky 150 stop a volný pád. Za zmínku v téhle sekci ještě stojí Dudley Do Falls - pád s lodičkou - tady se poprvé koupeme.

Část parku nazvaná Jurassic Park nabízí celkem bezbolestnou jízdu vzduchem Pteradodon Flyers a jako hlavní atrakci jízdu velkým sedačkovým raftem River Adventure. Nejdříve se koná průjezd řekou z níž se vynořují ještěři, pak vjezd do chovatelské stanice, kde se věci vymkly kontrole. Za zvuků alarmu, řevu ještěrů, zběsilých hlášení a dramatické hudby je raft tažen nahoru do tmy, kde se vynoří nestvůra největší a avizuje tak následný prudký spád ven do vody.

Tady už je osádka raftu mokrá skrz.

Sindibádova osmá cesta je akrobatické divadýlko s velkolepýma pohyblivýma dekoracema a pyrotechnikou. http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614204335115/

St. Petersburg je cca 160 km z Orlanda. Dá se to v poklusu sfouknout i s kratší prohlídkou Tampy. Život v Tampě běží rychleji než v Orlandu a centrum města je větší, vybudovanější, možná i kulturnější.

Je tady víc muzeí a divadel. Nicméně nemá cenu někde hledat parkoviště nebo nafotit pár rychlých fotek z auta. Poklidná čtvrť Hyde Park se dá projet autem, aniž by člověk o něco přišel. http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614295365906/

Určitou pozornost si zaslouží italokubánská čtvrť Ybor City. Je to trochu jiný svět než okolní Amerika a jezdí tady tramvaje. http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614215557425/

V St. Petersburku stejně jako v Orlandu vládne opět ležérní dovolenková atmosféra. Je tady největší světové muzeum Dalího. Vstupné 17 dolarů. Muzeum tvoří pouhé tři menší místnosti, jeden větší obchůdek s ptákovinkama a nesmí se fotit ani bez blesku. Před zásahem ochranky se mi podařilo pořídit jedinou fotku. http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614297295950/

Ve městě je taky údajně největší floridské knihkupectví (jsou i větší) Haslam. Spodní regály slouží jako antikvariát a kusy se zažloutlými až zahnědlými listy lze pořídit skoro zadarmo.

Nemilým překvapením je botanická zahrada Sunken garden, která zavírá už ve 4.30 pm a je tudíž nepřístupná. Obrovská pohoda panuje na petersburském molu nazývaném Pier. K vidění jsou koňské kočáry, tramvajobusy, volně poletující pelikáni a samozřejmě typicky americká možnost dojet až na konec autem. Lepší je možná zaparkovat na pevnině a udělat si procházku. Na konci mola je stavba tvaru obrácené pyramidy. Není z nejnovějších a trochu se vymyká okolní dokonalosti. Přesto nebo právě proto si člověk může vychutnat naprosto uvolněnou atmosféru. Výtahem je možno vystoupat do pátého - vyhlídkového podlaží a dát si zde třeba pivo nebo jen užívat výhled na všechny strany a inhalovat vlhký vzduch. http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614214186483/

Poslední dva dny zůstaly zasvěceny největšímu orlandskému turistickému taháku - Disney World. V porovnání s pařížským Disneylandem je to mnohem megalomanštější projekt. Jednotlivých parků je víc a jejich okolí tvoří samostatné městečko. Disney Downtown je vyumělkovaná promenáda lemovaná bláznivě vyhlížejícími restauracemi, suvenýr shopy a prodejnama Lego. Nemá cenu se tady zdržovat, ani to celé procházet. Širší okolí tvořící samostatnou oblast s hotely, restauracemi, golfovými hřišti (těch je v Orlandu požehnaně) a nákupním centrem se nazývá Vista nebo Buena Vista. Samozřejmě místní rybník si říká Lake Buena Vista. Hotely jsou tady dražší než jinde. V místním nákupním centru sídlí naše stará známá Cici's Pizza, tentokrát i s polívkou a salát barem. Kousek vedle je restaurace Hooter's, lákající především mužskou klientelu na spoře oblečené mladé číšnice s dokonalou postavou a dokonale vyžehlenými vlasy. http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614204024825/

A teď k věci. Disney nabízí dva největší vodní parky - Python Lagoon a Blizzard Beach. Blizzard Beach rovná se větší adrenalin a tudíž přednostní návštěva. Areál není tak rozlehlý jako "normální" Disneyho parky, přesto je tady skvělá možnost se mezi atrakcema dopravovat po umělé řece. Řeka proudí okruhem a na několika místech je možno "nastoupit". Stačí si odchytit nafukovací kolo. Samozřejmostí je průjezd jeskyní a různé kropiče. Areál je stylizován do jakéhosi lyžařského střediska, kterému vévodí sněžná hora. Na tu je možno se dopravit po svých nebo sedačkovou lanovkou. Nahoře je výběr ze tří drah. Nej je bezesporu Summit Plummet, údajně nejvyšší a nejrychlejší vodní skluzavka na světě. Musím dodat, že než člověk vystojí hodinovou frontu na vrcholek "odrazového můstku" užije si zhusta i ošlehání studeným větrem. Výsledek ale stojí za to. Nicméně pár lidí si to ve finále rozmyslelo. Docela zajímavá jízda je Teamboat Springs - do kulatého raftu se vejde zhruba osm lidí a sjezdová dráha s nima trochu zamíchá. Pak je tady docela normální průjezd dlouhým tobogánem na nafukovacím kole a Toboggan Racers - osm vlnících se drah - jízda po břiše na podložce. Dole je mělký vyhřívaný bazén s umělýma vlnama. Panuje tady bezvadná atmosféra, lidi jsou skvělí a rychle navazují řeč. http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614245599408/

Klasické tematické parky jsou na výběr čtyři. Magic Kingdom - údajně téměř shodný s Paříží, EPCOM - technicky zaměřený, Animal Kingdom - kombinace adrenalinu, výuky a zoologické zahrady. Po poradě s místnímí američany a latinským personálem padá rozhodnutí - nejvíc muziky za nejmíň peněz (velmi relativní pojem) rovná se čtvrtý park MGM Studios alias Hollywood Studios.

Tenhle park byl velkým rozčarováním a ani se mi o něm nechce moc rozepisovat. Nechutné davy lidí, křičící děti, kárající rodiče. Disney se zřejmě snaží vymačkat maximum ze starých filmových provařenin. Nevkus v podobě obřích lahví od Coly je jen malou ukázkou o co tady kráčí. Je to trochu jiný svět než u Universal. Víc reklamy, míň adrenalinu. Jednotlivá show jsou spíš kabaretního a kostýmního rázu. První atrakcí na ráně je průjezd interiéry s kulisami různých filmů od Tarzana po Indiana Jonese. American Idol je show, která nám nějak unikla. Následuje trenažer hvězdných válek. Docela cool je Hollywood Tower Hotel a Aerosmith (jsou i v Paříži). Navlíknout horskou dráhu na to, že kapela nahrává desku je lehce krkolomná myšlenka. Davům je to fuk. http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614285665626/

Celkem vzato je Florida zemědělský a turistický stát. Nejvíc se pěstují pomeranče, ty jsou vidět všude, i na espézetkách. Země je rovinatá s četnými jezery a řidší vegetací. Lidi obvykle bydlí v bungalovu s velkou zahradou nebo rančem. Čím dál od města, tím horší barák a větší pozemek. Mají tam za ohradou většinou nízkou vysušenou trávu. Nevím jestli to takhle sekají nebo to spásá nějaký dobytek.
Pivo je víceméně všude v rukou Anheuser Bush. Mají podíl i v některých tematických parcích. Buda jsem dal jednou, víc ne. V česku by neobstál v konkurenci průměrných značek jako Radegast nebo Gambrinus. Je to jeden z příkladů propojení velkých firem. Velice smutný pohled skýtají spousty uzavřených podniků i na těch nejrušnějších bulvárech.

Všude se zhusta vyskytují tetovací salony. Nechat se potetovat od hlavy k patě je docela trendy a zapadá to do americké posedlosti nevkusem. Dá se přežít bez platební karty s jednou vyjímkou. V autopůjčovně na vstupu vyžadují jako záruku kartu, kde je minimálně odhadovaná cena za pronájem. Stačí debetní Visa nebo MC. V základní ceně je povinné ručení. Havarijní pojištění znamená dalších $25/den a kompletní krytí přijde na $50/den. Docela běžně se ale stává, že někde pokladní jednoduše nemá cash na vydání a tak je třeba použít kartu. http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157614285446970/

pár praktických slovíček:
Round trip........zpáteční (jízdenka. letenka)

Line up........postavit se do fronty

Flight attendant........letuška

Cart........vozík na zavazadla
Schedule........jízdní řád

Streetcar........tramvaj
Complimentary.........bezplatný (internet, občerstvení)
Regular.........nejlevnější, nejužívanější benzín(okt.č. podle US normy je 87)

Nozzle........čerpací pistole
Automatic transmission........aut. převodovka
Cruise........tempomat

Trunk........zavazadlový prostor

Freight........náklad

License plate........SPZ
Intersection........křižovatka

Toll Plaza........mýtnice

EPass, SunPass.........pruh pro předplacené mýtné
Overpass.........nadjezd , nadchod

Underpass........podjezd, podchod
Pavement........vozovka, asfalt

Downtown........centrum města
Vacation........dovolená

Front desk........recepce
Suite........apartmán
Yard........stodolarovka

Sawbuck........desetidolarovka

Single........dolarovka (bankovka)

Billfold........dolarovka (peněženka)

Quarter.......čtvrťák, 25c - hodí se při parkování, do nákupního koše

Dol, buck........dollar
Bill........bankovka
Check........účet
Break........rozměnit bankovku
Dough........prachy
Silverware........příbor

Cell........mobil
Liquor........tvrdý alkohol

Garbage........odpadky

Store........obchod, krámek

Mall........nákupní středisko

Sales clerk........prodavač

Dost dobrá kytara LAG Autumn 300J

Docela často a rád se poflakuju uvnitř prodejen hudebních nástrojů. Miluju synťáky, ale tak velký výběr v českých shopech zase není a někdy je i obtížné staffu vysvětlit, co vlastně chcete. Zato ke kytaře stačí prostě přijít, popadnout a už to hraje. Vyzkoušel jsem jich snad stovky.

Tohle jumbo francouzské firmy LAG vůbec nebylo v plánu. Když jsem ho tam ale v malém obchůdku ve Valmezu otestoval, bylo jasné, že tahle kytara má něco navíc. Za cenu necelých sedm tisíc nabízí neskutečně příjemný a vyvážený sound. Brouk byl v hlavě a za pár dnů jsem se musel znovu ujistit, jestli to třeba jen nebyl úlet. Peníze už jely pro jistotu se mnou a zpátky se vezla kytara. Hrála líp než stopa, kterou zanechala v mé paměti.

Kytaře nemůžu skoro nic vytknout. Je perfektně řemeslně zpracovaná, nikde nic nedrnčí, neotravuje. Struny jsou trochu netradičně osazeny z vrchní strany kobylky. Její vytržení ale nehrozí, protože je kolíky připevněná k vnitřnímu žebrování. Jediná věc, která se nepovedla, je barevné provedení připomínající dveře od kanclu.

Je to obrovské překvapení a nelituju ani korunu. Má totiž skutečně big sound téměř srovnatelný s mnohem dražšíma kytarama. Ty už pak můžou za propastný cenový rozdíl nabídnout nepatrně dokonalejší vyrovnanost a jistotu v basech. Barva zvuku je u tohoto Lagu neuvěřitelná. Má dlouhý sustain a středovýšky zní nekompromisně. Jestli bude někdy čas, zkusím nahrát pár ukázek na mikrofon nebo video na YouTube.

Cesta do hlubin ostrova Gran Canaria

Moje původní představa o Kanárském souostroví byla hodně zkreslená. Představoval jsem si zarostlou džungli. Gran Canaria jsou skály a kamenitá půda. Mýtus o kontinentu v malém si vymyslely cestovky. Na jihu u Playa del Inglés (anglická pláž) je pár písečných dun, ale spousta pláží je vytvořena uměle a na koupání to moc není. Už první den bylo jasné, že mnohem zajímavější bude poznávat centrální část ostrova, který měří v průměru 50 km. Ze sverovýchodu na jihozápad vede podél pobřeží dálnice a síť kvalitních silnic, do centra a na západ ostrova jsou to úzké horské silnice. Pěšky se tudy projít vlastně ani nedá a na kole to zavání sebevraždou. Rental car byl tedy nutností. Půjčovny jsou v turistických centrech na každém rohu. Jih ostrova je suchý, roste tam maximálně nízká vegetace a palmy. Se stoupající nadmořskou výškou směrem do centra ostrova se postupně objevovaly kaktusy a jehličnany a zhruba od poloviny ostrova na sever i listnaté stromy. Horské vesničky žijí svým ospalým způsobem a spolu s exotickou vegetací vydávají zvlásť po drobném dešti nebo spíš mrholení neuvěřitelnou nepopsatelnou vůni, která v člověku evokuje dávno zapomenuté zážitky. Lidi tady spíš zevlují, sedí na ulici, kouří, pozorují nebo sedí v hospodě. Řidičům je povoleno mít v krvi 0,8 %o alkoholu a minimálně tuhle hladinu si průměrný kanářan trvale udržuje. Jídlo je všude i v horách úplně obyčejné, většinou rýže, hranolky a ryby. Dají vám jídelní lístek s dvaceti jídly a pak vám po půlhodině řeknou, že je jen ryba a rýže. Číšníci si rádi přihnou a pokřikují po turistech různé nesmysly, třeba v Puerto Mogan jeden z nich křičel na kolemjdoucí sedmdesátiletou turistku "Oh my god! You are so beautifull!" Místní kuchyně je taky mytický pojem. Ve větších střediscích je to pizzerie na pizzerii, jedna vedle druhé. Všude jen hamburgery, pizza, pasta, hranolky, rýže. V centru Prahy to v porovnání s tímhle není zas tak špatné. V místech kde žijí spíš domorodci se člověk nenají vůbec, protože lidi jsou hodně uzavření. Restaurace pokud na nějakou narazíte, je prázdná a není skoro nic na výběr. Na pobřeží se dá nakoupit v četných "supermarketech", které jsou zhruba na úrovni našeho Alberta. Výběr se liší místo od místa, všude najdete povinné brambůrky Lays a podobně. Ovoce vypadá dost unaveně a zeleninu nebo saláty nekoupíte. Jiná kapitola je Las Palmas, hlavní město o velikosti zhruba Brna. Tady už je všechno od Makra, Carrefouru po Ikeu. V historické části tohoto města najdete dokonce muzeum moderního umění s většíma instalacema a projekcí různých performances. Nedosahuje však úrovně podobných institucí v Evropě a nesmí se tady fotit. Cestovat se dá taky místními autobusy, třeba linka 1 jezdí z Moganu do las Palmas a opačně každých dvacet minut. Stojí ovšem v každé díře a v pátek večer počítejte s tlupou opilých poláků, kteří se špatně slyší. Z těch zajímavých míst stojí za to vidět v první řadě střed ostrova, horské vesnice, Rogue Nublo - je to skoro na vrcholu a je tam už dost zima. Pak staré centrum Las Palmas a jeho městskou pláž Las Canteras. Dále třeba Galdar, Teror, Arucas, dlouhou pláž s písečnýma dunama mezi Playa del Ingles a Maspalomas. Všechny fotky tady: http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157608863221896/


Part 2: http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157608882137089/


Las Palmas: http://www.flickr.com/photos/32298145@N02/sets/72157608887349884/

Paříž - fotky z druhé cesty

Brzy následovala další cesta do Paříže, tentokrát důkladnější. Je víc fotek a hezčích.

Sorbona, Notre Dame, ostrov de la Cité: http://www.syntheticaura.com/paris2/paris2/index.html

forum Les Halles, centrum Pompidou, Opera, Marais : http://www.syntheticaura.com/paris3/index.html

Villette, park de Belleville: http://www.syntheticaura.com/paris4/index.html

Hřbitov otce Lachaise, fotky z metra, z Champs a z okolí Gare de l'Est: http://www.syntheticaura.com/paris5/index.html

Buloňský lesík, derby v Auteuil: http://www.syntheticaura.com/paris6/index.html

Večerní fotky z okolí Seiny od muzea d'Orsay až skoro k Eiffelovce: http://www.syntheticaura.com/paris7/index.html

Versailles - 1. část : http://www.syntheticaura.com/paris8/index.html

Vesrailles - 2. část : http://www.syntheticaura.com/paris9/index.html

text přibude taky až bude čas.

Pár dnů v Paříži - září 2008

V polovině září tady počasí nebylo bůhvíco a tak větší část cesty probíhala za deště. Jakmile jsme zvládli D1 a pražskou Jižní spojku, čekala nás už "jen" krásná rovná a nekonfliktní E50 až do Paříže. Dálnice vede opravdu z Prahy až do Paříže, u nás jako D5, v Německu jako čerstvě kompletní A6 a ve Francii A4. Odchýlit se dá pouze v blízkosti Mannheimu a kousek za Fr./De hranicí je dálniční odbočka. Zhruba v těch místech začaly mizet mraky a bylo jasné, že v Paříži nás čeká babí léto. Bohužel na francouzských dálnicích se platí mýtné, které odhadem sečteno dělá v jednom směru 26 euro. Díky tomu je tam dálnice poloprázdná, místy má luxusní povrch na úrovni závodního okruhu a vždy po pár kilometrech nabízí odpočivadla s nápaditýma lavičkama a WC. Ve Francii je vůbec všechno nějak příjemnější a blíž k lidem, lidi se tady většinou chovají přátelsky. Pařížané dávají hodně energie do toho, aby se dobře cítili sami i jejich okolí, do kterého počítají i cizí lidi se kterýma se náhodou někde potkají. Dávají si záležet na vlastní vizáži, nešetří širokými úsměvy. Mají priority trochu jinde než třeba Němci. Pokud jde o smlouvání při nákupech, nechají se bez velkého odporu a tragických pocitů zlomit na mnohem nižší cenu. Myslím, že je jim celkem fuk, jestli si místo luxusního auta koupí jen standart. Tohle tady opravdu není priorita i když třeba ve čtvrti Saint Germain de Pres může člověk ma chvíli podlehnout pocitu méněcennosti. Tu si ale bohatě vykompenzuje návstěvou Montmartru, kde sídlí spíš nižší vrstvy a obchody na úrovni našich Asia mix shop. I tihle lidé se usmívají a netrpí žádnou zahořklostí.

Kromě toho je část Montmartre, hlavně boulevard de Clichy a okolí centrem erotických kabaretů, sexshopů a muzea erotiky. Náš hotel se nacházel na opačné straně centrální části Paříže v Montparnasse, Rue d'Alesia. Na téhle ulici prozměnu sídlí značkové obchody typu "Stock" neboli starší modely obuvi a oblečení za velkoobchodní ceny. I tyhle ceny jsou ale pro našince paleta. Drahé je i jídlo, naštěstí kousek od hotelu v ulici je sámoška s obrovským výberem salátů, zeleniny a nepasterovaných džusů. Tuhle prodejnu mi seslalo samo nebe, protože v ceně pokoje sice byla snídaně, ta ale sestávala z baget, croisanů, másla, sýru a automatu na kafe. Enzymy nikde.

První den jsme stihli pěšky obejít hřbitov v Montparnasse (pozor, Morrison leží jinde:-), Eiffelovku, Champs Elysees a Louvre. Louvre jsme už jen narychlo proběhli a určitě by si zasloužil sám celodenní návštěvu. Druhý den jsme zvolnili tempo, zajeli linkou metra M4 z Alesie na Montmartre a dali tomu volný průběh. Lístek na metro tady stojí 1.6 euro, je přestupní a platí hodinu a půl. Poslední den jsme navštívili Disneyland, situovaný 32km východně od Paříže. Původní plán jet do Disneyho parku autem jsme zavrhli s ohledem na komplikovaný průjezd dopravní džunglí. Zvolili jsme tedy RER, příměstský vlak. V centru města jsme na stanici Les Halles přestoupili z metra na RER trasy A, směr Chessey. Koupili jsme si zvýhodněné vstupenky pro oba parky .Vedle Disneylandu je ještě Walt Disney studio's park. Tam nás ale v šest večer už nepustili. U některých atrakcí je víc než hodinová fronta, ale třeba Space Mountain za to stojí.

Teď se krátce vrátím k silničnímu provozu. Rád jsem si vychutnal kvalitní dálnice, ale autem do Paříže už nikdy nejedu a už vůbec ne novým autem. Za prvé je to o ústa nebo spíš o plechy. Ke vší neprůjezdnosti dostáváte jako bonus mraky kličkujících skůtrů a motorek, takže se skoro nedá přejet z pruhu do pruhu. Neumím si představit, že bych v centrální části Paříže hledal parkování blind. Před odjezdem jsem využil službu http://www.parkingsdeparis.com/ . Dá se samozřejmě parkovat různě a co jsem viděl, obvykle policistky dávaly jen za sklo lístek. V úplném centru byly ale vidět i botičky. V ulicích jsou často na křižovatkách i dopravní policistky. Dokážou krásně spojit eleganci a nesmlouvavé udržování pořádku. Tohle je další charakteristická věc u Francouzů, která nám bohužel chybí. Viděl jsem to i u mladých slečen, které v zábavním parku hlídaly turnikety. Stačilo, když někdo přelezl zábradlí u atrakce nebo vešel dovnitř východem. Hned byly u něj a vykázaly ho gestem, které nesneslo odpor :) Drtivá většina lidí dodržuje určitá pravidla, díky kterým společnost funguje. Věci jsou dané a nikdo o nich nediskutuje. Legrace je legrace a vážná věc je vážná věc. Taky se tady míň lže.
Druhý důvod, proč nejet autem je ten, že bezvadně funguje doprava z letišť a navazuje na tu městskou. Zkrátka auto je vám tady na nic, koule na noze.

Zajímavých míst je spousta, škoda že nebyl čas. Všude jsou mraky památek a nádherných ženských :) Stačí vejít někam do obchodu a už se na vás smějí, pouštějí jiskřičky a užívají si to. Vůbec se za tohle nestydí. Ono ani není za co. Za celou dobu jsem neviděl neupravenou nebo tlustou Francouzku. A jestli jo, tak to byla zahraniční turistka:)

Více fotek na http://www.syntheticaura.com/paris/index.html